pátek 2. května 2014

D@ve prohlášen za svatého!!! Bude se dál sprchovat?

Ano, je to tak, D@ve je svatý! A to ani nebyl v neděli 27. 5. 2014 přítomen na Svatopetrském náměstí ve Vatikánu! Dokonce si troufá nesouhlasit s papežovým nařízením, které tam zaznělo:
"Prohlašujeme blahoslavené Jana XXIII. a Jana Pavla II. za svaté a přijímáme je mezi svaté. Stanovujeme, že je má takto uctívat celá církev. Ve jménu Otce, Syna a Ducha svatého." (zdroj)

Je to rebel!!! Ve skutečnosti je D@ve velký hříšník. A nejen on, ale každý člověk. I papež František nebo Jan Pavel II. Jak tedy mohou hříšní papežové prohlašovat jiné hříšníky za svaté? A jak to, že hříšný D@ve se chlubí tím, že je svatý? Kde to jsme?!

Bůh prohlašuje věřící za svaté (tzv. poziční svatost)

Je to jednoduché. Bůh prohlásí za svatého každého člověka, který uvěří v Ježíše Krista - kdo uzná svou hříšnost (mravní zkaženost), vyzná svými ústy Ježíše jako toho, kdo byl potrestán za jeho hříchy, a rozhodne se svým životem ctít Boha. Jinými slovy: ve chvíli našeho obrácení se na nás Bůh dívá jako na svaté! A být svatý, to znamená být oddělený - oddělen od hříchu s cílem být oddělen pro Boha, pro radostné uctívání Boha a službu jemu (Menzies, 140). Apoštol Pavel o tom píše v dopise křesťanům ve Filipech (Fp 3,9): "V něm se ocitám bez vlastní spravedlnosti založené na Zákoně, ale zato s tou, která vyplývá z víry v Krista, s tou spravedlností, jež přichází od Boha a zakládá se na víře."

Bůh je spravedlivý a požaduje trest za hřích. Protože jsem uvěřil, že Ježíš byl potrestán místo mě a Bůh přijal jeho oběť, je mi díky této víře v Krista odpuštěno, jsem před Bohem čistý (svatý) a dostal jsem věčný život (spasení). Bůh se nade mnou smiloval! Ničím jsem si to však nezasloužil (Ef 2,8-9): "Touto milostí jste skrze víru spaseni. Není to z vás - je to Boží dar; není to ze skutků, aby se nikdo nechlubil."

Vysvětleme si to na aktuálním příkladu. Před několika dny bývalý premiér Stanislav Gross řekl do televize, že přijal Krista a omluvil se všem těm, jejichž důvěru v minulosti zklamal (zdroj). Přiznal se k tomu, že své sliby nemyslel upřímně. Pokud však svou víru v Krista myslí vážně, Bůh ho prohlásil za svatého!

Stanislav Gross je svatý,
pokud svou víru v Krista myslí vážně!

Shrňme si to slovy Alexandra Popa, anglického básníka, satirika a překladatele: "Chybovati jest lidské, odpouštěti božské. (zdroj)"

Jsme svatí, protože kráčíme správným směrem (tzv. aktuální svatost)

Bůh mě na začátku víry prohlásil za svatého, ale to ještě neznamená, že bych nedělal nic zlého. Ve skutečnosti potřebuji růst v milosti, být zralý ve svatosti. Stejně jako apoštol Pavel, i já chci, aby každý den rostla moje touha líbit se Bohu (Fp 3,13-14). A to bez modlitby, studia Bible a práce Ducha svatého nejde. Každý den chci být víc podobný Kristu (2K 3,18): "My všichni s odkrytou tváří jako v zrcadle odrážíme Pánovu slávu a tehdy jsme Pánovým Duchem proměňováni k jeho obrazu, od slávy k slávě [od jedné úrovně slávy k další]. (Menzies, 143)"

Bůh mě proměňuje do dokonalosti. To však neznamená, že do konce života už nebudu hřešit, ale díky Kristu už nemusím hřešit, mám k dispozici pomoc od Boha. Nemusím otročit hříchu a nemorálním žádostem těla, ale mohu se radovat z čistého vztahu s Bohem a vnímat jeho posilu, když mu dávám prostor ve svém životě. A o to usiluji.

Zároveň si musím dávat pozor, abych nepadl, aby se moje srdce nezatvrdilo. To by potom o mně platila slova z písně Svatozář od Veselé Zubaté:
Moji kamarádi mají nad hlavama svatozář,
můžou klidně rozbít všechno, jejich táta je opravář...


 Svatost bude naším trvalým rysem (tzv. konečná svatost)

Pokud vytrvám až do konce a zachovám věrnost Kristu, Bůh mě promění a pak už nikdy nebudu hřešit. Až přijde Kristus, "všichni budeme proměněni, naráz, v okamžiku, až se naposled ozve polnice. Až zazní, mrtví budou vzkříšení k nepomíjitelnosti a my živí proměněni. (1K 15,51-52)"

Moc se na to těším! Do té doby se asi ještě mnohokrát osprchuju, ale pak už to nebude třeba!

Souhlasíte?


Použitá literatura

DIVIŠ, Libor. Studijní online Bible [online]. 2011 [cit. 2014-05-02]. Dostupné z:http://www.obohu.cz/bible/ 

MENZIES, William W a Stanley M HORTON. Biblické doktríny z letniční perspektivy. 1. české vyd. Albrechtice: Křesťanský život, c2012, 278 s. ISBN 978-80-7112-164-0.


4 komentáře:

  1. Souhlas, Dejve. Denní poddávání se Kristu je návod k tomu, jak růst ve svatosti a žít stále smysluplnější život, tj. život, který přináší dobré ovoce ostatním i svému nositeli. Jsem rád, že jsem mohl poznat Krista a stát se, stejně jako Ty, svatým. Jsem rád, že můžu denně kráčet ke konečnému vítězství, k věnci vítězů, o kterém píše apoštol Pavel ve Fp. 3,14 (Slovo na cestu). Ať Ti v tom Pán žehná, je třeba více lidí, kteří se sprchují strašně rádi a dávají svůj život Pánu!

    OdpovědětVymazat
  2. Tak to je protestantský pohled, katolíci by zcela nesouhlasili (a ti militantnější potichu chystali zápalky a hranici:)). Proces kanonizace je složitější. Papež musí daného člověka prohlásit za "ctnostného" a z příslušné diecéze musí do Říma přijít potvrzení o vykonání zázraku (uzdravení těžké nemoci, apod.). Je to zvláštní, ale občas se to děje, třeba Scrosoppi modlitbou údajně vyléčil AIDS u jednoho Afričana. Vyjádřit se k tomu musí i lékařská komise. Za svatého je ale člověk prohlášen obvykle až po druhém zázraku a samozřejmě minimálně 5 let po své smrti.
    Další možností je, že daný člověk byl pro víru umučen.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky Libore. Ano, katolický pohled je odlišný od protestantského...

      Vymazat